Výroba elektřiny ze slunce a větru je v čase velmi proměnlivá, a to jak v průběhu dne, tak během roku. Podrobná analýza dat ukazuje, že solární a větrné elektrárny jsou většinou spolehlivé zdroje energie a že i v nejméně příznivých obdobích jí vyrobí nemalé množství. Pro stabilní dodávky elektřiny jsou ale potřeba baterie a záložní zdroje, které v nutných případech dokážou rychle naskočit a doplnit nedostatky výroby.| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
Scénář transformace elektronergetiky ukazuje potenciální budoucí stav produkce elektřiny, jaké zdroje budou používány a jaký bude potřebný instalovaný výkon. Tato grafika ilustruje, jak vypadá jeden z možných přístupů k tvorbě takového scénáře.| Fakta o klimatu
Přehled cest, kterými se ubírají vybrané státy Evropy a světa v transformaci mixu výroby elektřiny.| Fakta o klimatu
Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 naplno ukázala, že energetická i klimatická krize mají společného jmenovatele: fosilní paliva. Zároveň je zřejmé, že na cestě ke klimatické neutralitě nemůže Evropa dále v tak velké míře spoléhat na fosilní plyn coby přechodné řešení. Současnou krizi je však možné vnímat i jako příležitost k přechodu na čisté zdroje energie, k investicím do energetické účinnosti a úspor a také k zajištění větší e...| Fakta o klimatu
Jedním z klíčových kroků k dosažení uhlíkové neutrality je dekarbonizace výroby elektřiny. Nebude snadná ani rychlá – i pro bohaté evropské státy představuje významnou technologickou a ekonomickou výzvu na dalších 20 až 30 let. Proto potřebujeme porozumět nástrahám, které nás na této cestě čekají, a mít jasnější představu, kam vlastně chceme dojít. Jak se má česká a evropská elektroenergetika změnit? Základní průzkum tohoto složitého te...| Fakta o klimatu
Výroba elektřiny ve státech Evropské unie a ve Velké Británii v roce 2021 podle podílu jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů. V Česku se na výrobě elektřiny podílely z 50 % fosilní paliva, z 37 % jaderná energie a 13 % vyrobily obnovitelné zdroje.| Fakta o klimatu
Abychom mohli energetiku dekarbonizovat dostatečně rychle, potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. Tento text se zaměřuje na možnosti výroby, které jsou dnes technologicky dostupné a dají se v ČR využít.| Fakta o klimatu
Cena elektřiny na velkoobchodním trhu je výrazně proměnlivá. Podle jakého mechanismu se stanovuje? A proč je tak citlivá na změnu v ceně jediné položky – zemního plynu?| Fakta o klimatu
Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 4,9 miliard tun CO2eq, klesly celkové emise EU o jednu čtvrtinu na 3,5 miliardy tun CO2eq v roce 2021.| Fakta o klimatu
Srovnání vývoje sdružených nákladů na výrobu elektřiny v modelových velkých elektrárnách (tzv. utility-scale) od roku 2009 do roku 2020, především z hlediska technologií a trhu. Do ceny nejsou započteny dotace, ceny emisních povolenek ani náklady spojené s vyrovnáním nestálosti zdrojů. V grafu jsou zobrazeny obnovitelné zdroje, které mají v České republice největší potenciál rozvoje.| Fakta o klimatu
Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby země v roce 2019.| Fakta o klimatu
Studie společnosti EGÚ Brno odhaduje, že instalací solárních elektráren na všech technicky vhodných střechách a fasádách v Česku bychom pokryli až 27 % spotřeby elektřiny v roce 2019.| Fakta o klimatu
Evropské emisní povolenky jsou účinným prostředkem při snižování emisí a jsou klíčové pro dosažení budoucích emisních cílů EU.| Fakta o klimatu
Studie McKinsey hledá nákladově efektivní scénář dosažení snížení emisí v ČR o 55 % do roku 2030 a poté klimatické neutrality do roku 2050. Modeluje přitom vývoj nejen v energetice, ale i v průmyslu, zemědělství, dopravě a dalších odvětvích. Ukazuje, že dosažení těchto cílů v ČR je realistické a většina vynaložených investic se vrátí.| Fakta o klimatu
Srovnání pěti nedávných scénářů pro transformaci české elektroenergetiky do roku 2030. Scénáře se radikálně liší ve svém dopadu na snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s výrobou elektřiny. Stejně tak se scénáře liší zaměřením a použitou metodikou.| Fakta o klimatu
Studie Ember zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Konkrétně zkoumá variantu ukončení provozu všech českých uhelných elektráren a uhelných tepláren. V tomto rámci pak hledá nákladově optimální výstavbu a provoz elektráren. Studie ukazuje, že i takto ambiciózní scénář je myslitelný, vyžaduje ale výrazné tempo rozvoje solárních, větrných i záložních plynových elektráren.| Fakta o klimatu
Studie BloombergNEF zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Tato studie modeluje nákladově nejvýhodnější vývoj. Počítá při tom se stávají úpravou emisních povolenek a nepředpokládá žádné další politické zásahy, které by cenu uhlíku zvyšovaly. Studie ukazuje, že vývoj s nejnižšími celkovými náklady také současně výrazně snižuje emise skleníkových plynů.| Fakta o klimatu
Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NECP) popisuje český příspěvek k cílům EU na snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti. Tato grafika shrnuje proměnu české elektroenergetiky do roku 2030 podle tohoto plánu.| Fakta o klimatu
Studie Energynautics zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Konkrétně analyzuje dopady ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů na elektrizační soustavu ČR. Závěrem je, že stabilita sítě není zásadní překážkou pro přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům.| Fakta o klimatu
Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v ČR v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 201,4 mil. tun CO2eq, klesly celkové emise ČR na 119,4 mil. tun CO2eq v roce 2021.| Fakta o klimatu
Stav uhelného phase-outu v zemích EU ke konci ledna 2022. Hodnoty produkce elektřiny z uhlí jsou uváděné v kWh na osobu za rok.| Fakta o klimatu
Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií. Podle strategie REPowerEU a návazné unijní legislativy stojí Česko před výzvou – do roku 2030 využití obnovitelné energie zdvojnásobit.| Fakta o klimatu