Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry unik...| Fakta o klimatu
Přes 87 % světových emisí oxidu uhličitého pochází ze států, které směřují k uhlíkové neutralitě. Těchto států je již 131. Státy, které svůj závazek k uhlíkové neutralitě zatím nepředstavily, se naproti tomu podílí na 9 % světových emisí. 3,5 % emisí pak připadá na mezinárodní námořní a leteckou dopravu.| Fakta o klimatu
Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.| Fakta o klimatu
Exponenciální snižování emisí vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2075 způsobí stejné globální oteplení jako lineární snižování emisí, které povede k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Jinými slovy: z hlediska diskuze nad opatřeními spojenými se snižováním emisí je celkový uhlíkový rozpočet mnohem důležitější než datum dosažení uhlíkové neutrality.| Fakta o klimatu
O tzv. uhlíkové neutralitě či net-zero lze v poslední době slyšet často – z úst představitelů řady zemí i nadnárodních firem. Obvykle se mluví o roce 2050, do něhož je třeba uhlíkové neutrality dosáhnout, máme-li udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 °C. Co přesně tento závazek dosáhnout v součtu nulových emisí skleníkových plynů znamená a v čem může být chápán rozdílně, vysvětluje následující text.| Fakta o klimatu