Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. V první řadě jde o těžbu a distribuci uhlí, ropy, zemního plynu a dalších paliv. Na to navazuje jejich zpracování, tedy výroba a distribuce elektřiny, tepla a pohonných hmot. Kromě toho se fosilní paliva také spalují přímo: v průmyslu, v domácnostech a ve službách. Právě energetika je z hlediska dekarbonizace stěžejní oblastí: těžba a spalování fosilních paliv s...| Fakta o klimatu
Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry unik...| Fakta o klimatu
Výroba elektřiny ze slunce a větru je v čase velmi proměnlivá, a to jak v průběhu dne, tak během roku. Podrobná analýza dat ukazuje, že solární a větrné elektrárny jsou většinou spolehlivé zdroje energie a že i v nejméně příznivých obdobích jí vyrobí nemalé množství. Pro stabilní dodávky elektřiny jsou ale potřeba baterie a záložní zdroje, které v nutných případech dokážou rychle naskočit a doplnit nedostatky výroby.| Fakta o klimatu
Stručný přehled nejčastěji používaných hesel a zkratek s krátkým vysvětlením či komentářem.| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
| Fakta o klimatu
Scénář transformace elektronergetiky ukazuje potenciální budoucí stav produkce elektřiny, jaké zdroje budou používány a jaký bude potřebný instalovaný výkon. Tato grafika ilustruje, jak vypadá jeden z možných přístupů k tvorbě takového scénáře.| Fakta o klimatu
Přibývá odborných studií, které poukazují na to, že řada offsetových projektů nemá slibovaný efekt. To, za co bylo zaplaceno, se nestalo (nebo jen částečně). Namísto ochrany lesů, půdy a sekvestrace uhlíku tak dál zůstávají nekompenzované emise skleníkových plynů, kupující offsetů jsou nespokojení, odstupují ředitelé certifikačních společností… Jaké otázky si tedy při nákupu klást a jak se vyhnout těmto nekvalitním offsetům, které mohou pro...| Fakta o klimatu
Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?| Fakta o klimatu
Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?| Fakta o klimatu
Ačkoli první mezinárodní úmluvy a strategie věnované ochraně přírody vznikly už ve druhé polovině 20. století, teprve v poslední dekádě začíná svět mnohem více vnímat ubývající biodiverzitu jako problém, který představuje významná rizika – jak pro přírodu samotnou, tak pro lidskou civilizaci. Tomu odpovídá zvýšené úsilí zaměřené na ochranu biodiverzity.| Fakta o klimatu
Průměrná teplota planety se pohybuje okolo 15 °C a s postupující klimatickou změnou se pomalu zvyšuje – zhruba o 0,2 °C za dekádu. Otázka průměrné teploty planety je ale trochu komplikovanější, záleží totiž například na ročních obdobích. Více vysvětluje následující text.| Fakta o klimatu
Přehled extrémních událostí a jejich spojitost se změnou klimatu| Fakta o klimatu
Přehled cest, kterými se ubírají vybrané státy Evropy a světa v transformaci mixu výroby elektřiny.| Fakta o klimatu
Velká část lesů v Česku není v dobré kondici a snad nejvíc je to vidět tam, kde převažují (nebo ještě před pár lety převažovaly) smrky. S ohledem na probíhající změny klimatu a dosud převládající způsob hospodaření v našich lesích lze očekávat, že se situace bude dále zhoršovat. V této studii se proto zaměřujeme na certifikační standardy spojené s lesy (především FSC) a klademe si otázku, zda má tento nástroj potenciál přinést význa...| Fakta o klimatu
Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí — a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně. V každém případě mají tyto události často významné dopady na společ...| Fakta o klimatu
V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde.| Fakta o klimatu
S každou další událostí spojenou s extrémním počasím se znovu vynoří podobné otázky: Je dnes takových pohrom víc než dřív? Jsou silnější? A je to kvůli změně klimatu? Někdy ano a někdy ne. Zveřejňujeme český překlad Kompasu pro novináře, publikace dvou renomovaných britských klimatologů, jejímž cílem je udělat v těchto otázkách jasno – stručně shrnout nejnovější vědecké poznatky a poskytnout vodítko novinářům, kteří o extrémníc...| Fakta o klimatu
S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů komentují v následujícím textu příklady z nedávné doby.| Fakta o klimatu
Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést k 55% snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala.| Fakta o klimatu
Lesy pokrývají 36,8 % území ČR, ale procentuální zastoupení lesů v jednotlivých krajích se liší. Z krajů (mimo Prahu) je nejméně zalesněný Jihomoravský (29,7 %) a nejvíce Karlovarský kraj (49,4 %).| Fakta o klimatu
Přehled států a státních celků, jež se největší měrou podílejí na světových emisích oxidu uhličitého a jejich oficiální závazky k omezení emisí.| Fakta o klimatu
V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Následující text přibližuje, o jaké závazky j...| Fakta o klimatu
Z průmyslu pochází čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v České republice. Průmysl je tak po výrobě elektřiny a tepla druhým největším producentem těchto emisí.| Fakta o klimatu
Z průmyslu pochází více než čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Průmysl je tak největším producentem těchto emisí před dopravou a výrobou elektřiny a tepla.| Fakta o klimatu
Průmysl výrazně přispívá ke změně klimatu tím, že vypouští velké množství skleníkových plynů. Zároveň jde o oblast lidské činnosti, jejíž dekarbonizace je velmi obtížná. Tento text popisuje hlavní možnosti, jak lze snížit emise v důležitých výrobních sektorech, jaký je očekávaný vývoj potřebných technologií a které výzvy bude nutné řešit.| Fakta o klimatu
Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 naplno ukázala, že energetická i klimatická krize mají společného jmenovatele: fosilní paliva. Zároveň je zřejmé, že na cestě ke klimatické neutralitě nemůže Evropa dále v tak velké míře spoléhat na fosilní plyn coby přechodné řešení. Současnou krizi je však možné vnímat i jako příležitost k přechodu na čisté zdroje energie, k investicím do energetické účinnosti a úspor a také k zajištění větší e...| Fakta o klimatu
Důsledkem zúženého pohledu na hodnotu lesa, kdy pro jeho majitele je dřevo zpravidla jediným zdrojem příjmu, je jednostranné zaměření lesního hospodaření na produkční funkci. Ostatní důležité funkce lesa pak ustupují do pozadí – ke škodě člověka i přírody.| Fakta o klimatu
Navzdory všemu, co přináší moderní civilizace, zůstává člověk zcela závislý na přírodním světě. Intenzivně (a jaksi samozřejmě) využíváme přírodní zdroje k udržování a dalšímu zvyšování životní úrovně, aniž bychom si tuto svou základní závislost plně uvědomovali. A domýšleli důsledky, které pro nás z chudnutí živého světa plynou – nejen v oblasti zdraví a kvality života (kde je to často intuitivní), ale například i z hledi...| Fakta o klimatu
Jedním z klíčových kroků k dosažení uhlíkové neutrality je dekarbonizace výroby elektřiny. Nebude snadná ani rychlá – i pro bohaté evropské státy představuje významnou technologickou a ekonomickou výzvu na dalších 20 až 30 let. Proto potřebujeme porozumět nástrahám, které nás na této cestě čekají, a mít jasnější představu, kam vlastně chceme dojít. Jak se má česká a evropská elektroenergetika změnit? Základní průzkum tohoto složitého te...| Fakta o klimatu
Výroba elektřiny ve státech Evropské unie a ve Velké Británii v roce 2021 podle podílu jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů. V Česku se na výrobě elektřiny podílely z 50 % fosilní paliva, z 37 % jaderná energie a 13 % vyrobily obnovitelné zdroje.| Fakta o klimatu
Abychom mohli energetiku dekarbonizovat dostatečně rychle, potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. Tento text se zaměřuje na možnosti výroby, které jsou dnes technologicky dostupné a dají se v ČR využít.| Fakta o klimatu
Snad žádný evropský dokument nepřitáhl v posledních letech v Česku tolik mediální pozornosti jako Zelená dohoda pro Evropu. A nesklidil tolik kritiky. Výzkumy přitom odhalily zajímavý paradox, že European Green Deal sice nemalé části české veřejnosti vadí, ale jen málokdo tuší, co se v něm vlastně píše. V tomto textu proto přinášíme přehled toho nejdůležitějšího a přidáváme k němu užitečné souvislosti.| Fakta o klimatu
Přehled institucí a článků věnujících se zachytávání a ukládání uhlíku z atmosféry.| Fakta o klimatu
Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v EU za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3 541,45 mil. tun (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO2eq/obyvatele.| Fakta o klimatu
K dosažení klimatických cílů bude potřeba velký objem jak veřejného, tak soukromého kapitálu. V rámci Evropské unie by mobilizaci soukromého kapitálu měla napomoci právě taxonomie, neboť přináší klasifikaci udržitelných a klimatu prospěšných aktivit.| Fakta o klimatu
Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub a kvapem ubývá mnoha dalších. Tempo tohoto vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Co přesně se děje a jaké jsou hlavní příčiny tohoto procesu ve světě i v Česku?| Fakta o klimatu
Přes 87 % světových emisí oxidu uhličitého pochází ze států, které směřují k uhlíkové neutralitě. Těchto států je již 131. Státy, které svůj závazek k uhlíkové neutralitě zatím nepředstavily, se naproti tomu podílí na 9 % světových emisí. 3,5 % emisí pak připadá na mezinárodní námořní a leteckou dopravu.| Fakta o klimatu
Česká republika v následujících letech obdrží z fondů EU bezprecedentní objem financí na klimatická opatření. Tyto prostředky budou podle ceny emisních povolenek odpovídat 450 až 800 miliardám korun a budou směřovat do mnoha oblastí: od obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiky přes zlepšování energetické účinnosti až po udržitelné zemědělství a další.| Fakta o klimatu
Cena elektřiny na velkoobchodním trhu je výrazně proměnlivá. Podle jakého mechanismu se stanovuje? A proč je tak citlivá na změnu v ceně jediné položky – zemního plynu?| Fakta o klimatu
Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 4,9 miliard tun CO2eq, klesly celkové emise EU o jednu čtvrtinu na 3,5 miliardy tun CO2eq v roce 2021.| Fakta o klimatu
Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést k 55% snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala.| Fakta o klimatu
Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly – kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou. A i když lze samozřejmě diskutovat o tom, nakolik takovouto společnou vizi přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030, jisté je, že někde musíme začít a že čím dříve se do toho pustím...| Fakta o klimatu
Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.| Fakta o klimatu
Pojem „klimatické finance“ označuje závazek rozvinutých států finančně přispívat rozvojovým zemím, aby dokázaly lépe zvládat klimatickou změnu a její dopady.| Fakta o klimatu
Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.| Fakta o klimatu
Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Kraj Vysočina a také Olomoucký a Moravskoslezský kraj.| Fakta o klimatu
Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Kraj Vysočina a také Olomoucký a Moravskoslezský kraj.| Fakta o klimatu
Přehled aktérů mezinárodních klimatických jednání na základě dat o emisích skleníkových plynů, HDP, spotřebě elektřiny a velikosti populace ukazuje, že jednotliví aktéři vstupují do těchto jednání s různými výchozími podmínkami. Ty pak ovlivňují jejich vyjednávací pozici.| Fakta o klimatu
Na mnoha místech v Česku umírají jehličnaté lesy. Někde najdeme místo vzrostlého lesa jen rozlehlé holiny, jinde dosud kmeny mrtvých smrků či borovic trčí smutně k nebi. Co se to s našimi lesy děje? Jakou roli v tom hraje kůrovec a jakou klimatická změna a další faktory? A co je potřeba dělat, pokud chceme tento neblahý trend zastavit?| Fakta o klimatu
Hledáme cestu k dosažení stavu, kdy většina lidí na planetě bude žít spokojený život a přitom společnost jako celek bude mít v podstatě nulové emise skleníkových plynů. Jakou roli v tom mohou sehrát jednotlivé části společnosti?| Fakta o klimatu
Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně. Co tyto reporty obsahují, kdo je sestavuje a jaké „novinky“ v nich najdeme?| Fakta o klimatu
Pokud by ČR měla nést férový podíl na snižování emisí skleníkových plynů, měla by pro naplnění Pařížské dohody do roku 2030 snížit emise o 84 % oproti roku 1990 (resp. o 75 % oproti roku 2018).| Fakta o klimatu
Tato grafika se věnuje závislosti budoucího oteplení na množství vypuštěných emisí CO2 a znázorňuje podrobněji pravděpodobnosti udržení oteplení pod danou hranicí.| Fakta o klimatu
Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.| Fakta o klimatu
Exponenciální snižování emisí vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2075 způsobí stejné globální oteplení jako lineární snižování emisí, které povede k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Jinými slovy: z hlediska diskuze nad opatřeními spojenými se snižováním emisí je celkový uhlíkový rozpočet mnohem důležitější než datum dosažení uhlíkové neutrality.| Fakta o klimatu
Ve vědecké komunitě se dnes všeobecně přijímá, že současná změna klimatu je způsobena zvyšováním koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, a to zejména oxidu uhličitého. Toto přijetí je dáno množstvím empirických důkazů, z nichž některé si představíme v následujícím textu.| Fakta o klimatu
Srovnání vývoje sdružených nákladů na výrobu elektřiny v modelových velkých elektrárnách (tzv. utility-scale) od roku 2009 do roku 2020, především z hlediska technologií a trhu. Do ceny nejsou započteny dotace, ceny emisních povolenek ani náklady spojené s vyrovnáním nestálosti zdrojů. V grafu jsou zobrazeny obnovitelné zdroje, které mají v České republice největší potenciál rozvoje.| Fakta o klimatu
Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby země v roce 2019.| Fakta o klimatu
Studie společnosti EGÚ Brno odhaduje, že instalací solárních elektráren na všech technicky vhodných střechách a fasádách v Česku bychom pokryli až 27 % spotřeby elektřiny v roce 2019.| Fakta o klimatu
Evropské emisní povolenky jsou účinným prostředkem při snižování emisí a jsou klíčové pro dosažení budoucích emisních cílů EU.| Fakta o klimatu
Studie McKinsey hledá nákladově efektivní scénář dosažení snížení emisí v ČR o 55 % do roku 2030 a poté klimatické neutrality do roku 2050. Modeluje přitom vývoj nejen v energetice, ale i v průmyslu, zemědělství, dopravě a dalších odvětvích. Ukazuje, že dosažení těchto cílů v ČR je realistické a většina vynaložených investic se vrátí.| Fakta o klimatu
O tzv. uhlíkové neutralitě či net-zero lze v poslední době slyšet často – z úst představitelů řady zemí i nadnárodních firem. Obvykle se mluví o roce 2050, do něhož je třeba uhlíkové neutrality dosáhnout, máme-li udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 °C. Co přesně tento závazek dosáhnout v součtu nulových emisí skleníkových plynů znamená a v čem může být chápán rozdílně, vysvětluje následující text.| Fakta o klimatu
Z historických dat i modelování budoucího vývoje plyne, že oteplování planety je (přibližně) přímo úměrné nárůstu koncentrací CO2 v atmosféře. Přesněji řečeno: každé zvýšení koncentrací CO2 o 10 ppm (parts per million) vede k nárůstu teploty zhruba o 0,1 °C.| Fakta o klimatu
Čím vyšší koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší teplota planety. Zvýšení koncentrace o 10 ppm (parts per million) způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C. Tento přibližný vztah je užitečný k mnoha úvahám a odhadům budoucího vývoje, nicméně jde pouze o aproximaci. V následujícím textu se zaměříme na jasnější pochopení, v čem je vztah jen přibližný a jakou roli hrají další skleníkové plyny nebo setrvačnost klimatu.| Fakta o klimatu
Pro Středoevropana mají nádech exotiky: šnorchlování, teplé moře a pestrobarevná podívaná, která se jen tak neomrzí. Je nám líto, že pomalu mizí, ne každý však ví, že ztrácíme mnohem víc než jen potěšení během dovolené – korálové útesy hrají zásadní roli v tom, jak se daří životu v moři (ale i na zemi). Jaké jsou jejich vyhlídky? A jak konkrétně jsou zasaženy probíhající klimatickou změnou?| Fakta o klimatu
Světové emise CO2 ze spalování uhlí, ropy a plynu narostly za posledních 60 let čtyřnásobně. K dosažení uhlíkové neutrality bude potřeba, aby klesly prakticky na nulu.| Fakta o klimatu
Časová osa zachycuje klíčové události světového úsilí v ochraně klimatu.| Fakta o klimatu
Téměř polovinu roční produkce skleníkových plynů vypustí několik desítek producentů – elektráren, železáren, cementáren a rafinerií. Většina z nich se nachází v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Data jsou k roku 2021.| Fakta o klimatu
Udržet nárůst teploty v mezích, které nezpůsobí rozsáhlou destrukci životního prostředí, vyžaduje radikální snížení emisí. Scénáře, které vedou k nárůstu globální teploty do 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, počítají se snížením emisí CO2 na polovinu do roku 2030 a dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Kdybychom se spokojili s omezením oteplení na 2 °C, znamená to snížit emise o čtvrtinu do roku 2030 a uhlíkové neutralit...| Fakta o klimatu
Srovnání pěti nedávných scénářů pro transformaci české elektroenergetiky do roku 2030. Scénáře se radikálně liší ve svém dopadu na snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s výrobou elektřiny. Stejně tak se scénáře liší zaměřením a použitou metodikou.| Fakta o klimatu